Prvni krucky v Peru - trocha archeologie podel Ticheho oceanu

Tak, ani to nebolelo (no, mozna trosku...) a jsme v Peru. Ctvrta zeme na nasi ceste, prijizdime sem po 130 dnech na cestach.

Presun hladky, primo z ekvadorske Lojy, pres hranicni prechod Macara s prijezdem ci dojezdem az do prvniho vetsiho mestecka za hranici, Piury.

Cesta pekna, prijemna, byt asi osmihodinova. Jeli jsme pres den, abychom si uzili nabizenych panoramat. Cesta totiz postupne klesa horami dolu, okolo nas jsou pekna hluboka udoli, priroda se postupne meni, vyrazneji se otepluje, opet se objevuji bromelie, ibisky, bananovniky, citrusy. Par desitek kilometru za hranicni rekou se krajina meni jiz definitivne - v podstate v poust. V ni jsou casta mensi zavlazovana uzemi vyuzivana k zemedelske cinnosti - trtina a celkem dost ryze. Ta se tady susi tak, ze je casto rozsypana na velkych plochach primo v pousti.

Prechod hranice klidny a rychly, vizum do Peru dostavame na 90dni, nic se neplati. Atmosfera ospala, primo pod hranicnim mostem se lide koupaji a chytaji ryby, o kus vyse se dva chasnici s velkymi ranci na hlavach spesne brodi z Peru do Ekvadoru...asi spechaji ;-) Kazdopadne si jich nikdo nevsima.

V Piure pouze prespavame a hned rano v sedm odjizdime smer Chiclayo, kde si delame v nedalekem mestecku Lambayeque po ctyrech hodinach jizdy prestavku na navstevu muzea Pana ze Sipanu (el Senor de Sipan).

Pekne, pojedete-li okolo, urcite se zastavte, stoji to za to! Zajimava je uz budova samotna...

Hrobka byla nalezena neporusena a je povazovana za jednu z top archeologickych vykopavek poslednich 30ti let.
Pochazi priblizne z let 1 - 700 naseho letopoctu - kultura Moche.
Celkem se na jenom miste nasly ctyri neporusene hroby (na Wiki pisi ctryri, ale ja myslim, ze jich bylo dokonce ctrnact...asi se tam musim vratit...).
Muzeum pak pekne ukazuje, jak se hlavni hrob po jednotlivych vrstvach postupne odkryval a co se v nem naslo (ukazuje i osotatni hroby, ale mene podrobne).
A naslo se tam toho dost.
Zaujalo mne, ze spolecne s tim hlavnim chlapikem pohrbili jeste dalsich 8 lidi...vcetne manzelek a konkubin, vojenskeho velitele, hlidace, nosice praporu/standarty, deti. Tezky osud...sladky posmrtny zivot...?
Opravdu zajimave. O kolik podobnych veci lide diky vykradacum hrobek asi prisli...

Z Chiclaya jsme pak pokracovali do Trujilla a jeste o kousek dal, do pobrezniho mestecka "Huanchaco", kde jsme si udelali zakladnu pro dalsi vylety.

Jo, a take jsme se tady potkali druhy den s nasimi kamarady z Osli vypravy, ti uz se na pobrezi tou dobou povalovali asi dva tydny :-)

Trujillo ma ve svem okoli nekolik dalsich zajimavych archeologickych lokalit - vsechny z dob pred-inckych, Moche a Chimu.
Povetsinou se jedna o pamatky postavene z nepalenych cihel, u nas znamych pod nazvem "veprovice".
Za zminku asi stoji Chan-chan, ktery je i v UNESCu.
Jde o rozlehle mesto (nejvetsi sveho druhu v Jizni Americe), rozkladajici se na zhruba 20ti ctverecnich kilometrech.
Nejvetsi cast byla postavena kolem roku 850 n.l. a vydrzelo az do prichodu Inku v roce 1470. Odhadem tam zilo asi 30tisic lidi.

Druhym zajimavym mistem byla tzv. Huaca del Sol y Luna (z dob Moche).
Huaca v Quechua (puvodni jazyk pouzivany v JA) znamena neco uctivaneho, typicky nejaky vyznamny monument (ja jsem chytry....jako internet :-).
Huaca del Sol je takova vysoka necojakopyramida - udajne drive pouzivana jake administrativni centrum - nechodi se tam, ani se zatim moc nekope, nejsou penize, snad casem.
Huaca de la Luna je z velke casti vykopana (btw. jsou od sebe na dohled, asi 500m??) a slouzila jako centrum nabozenske.
Je tam na sobe postavenych pet chramu. Vzdy po asi 100/200 letech (uz nevim presne...) jeden chram zazdili a postavili nad nim dalsi.
Zajimave reseni a jeste zajimavejsi pro nas si to ted prohlizet.
Pekne na tomhle vylete bylo to, ze steny jsou barevne ozdobene a ze se tam chodi s pruvodcem, ktery je v cene a tudiz se clovek i neco vic dozvi.

Za zminku jeste asi stoji puvodni Persti psi, kteri se povaluji asi u kazde z pamatek.
Podle mne jsou osklivi - nemaji srst a pry maji vyssi telesnou teplotiu nez normalne a tudiz byli udajne pouzivani svymi majiteli jako "kaminka" :-).



Cele okoli bylo moc pekne, tichomorske klima prijemne. Zadne moc velke horko, nekonecny ocean, dlouhe plaze, na vlnach snazivi surfari, poklidna atmosfera.
Na molech se vecer chytali ryby a popijelo mistni domaci vino - asi jsme vypadali dost uboze, kdyz nam jeden z rybaru venoval svou nedopitou lahev, dekujeme... ;-)


V Trujillu jsem temer dolecil svou anginu a odsud uz teda rovnyma nohama smer Huaraz - centrum pohori Cordillera Blanca - vysoke hory volaji, je treba se alespon z dalky podivat na nejvyssi peruansky kopec Huascaran (6768m)!