Rio de Janeiro - treti a posledni "na skok..."

Z Misiones, konkretne z mesta Puerto Iguazu, jsem se vydal dal na sever. Konkretne do druheho nejvetsiho brazilskeho mesta - Ria de Janeira. Presun v podstate jednoduchy. Sednete si do autobusu a ten Vas po ctyriadvaceti hodinach vysype na autobusovem terminalu v Riu. Mel jsem z tak dlouheho presunu drobet obavu, jsem uz preci jen stary, neposedny, vrtosivy... ;-) Ale autobus byl opet velice luxusni, cesta tedy probehla bez problemu a v celku prijemne to uteklo. Pravda, preskocil jsem timto presunem pomerne velky kus Brazilie. Ale vedel jsem, ze procestovat v ramci me soucasne cesty celou Brazilii tak, jako predtim treba Bolivii, Chile ci Argentinu, je proste nemozne. Ze cas uz se zkratka nachyluje... A tak jsem se vydal rovnou do Ria, ktere jsem proste videt a drobet zazit chtel.
Tradicne, a slibuji, ze naposledy, nekolik cisel...
Brazilie byla jubilejni desatou navstivenou zemi. Brazilska federativni republika je nejvetsi a nejlidnatejsi stat Jizni Ameriky. Celkovy pocet obyvatel: 192 milionu! Rozloha 8,5 milionu kilometru ctverecnich...nechybi moc do poloviny z celkove rozlohy jihoamerickeho kontinentu! Brazilie je prumyslove-zemedelsky stat, ma velke, nekteri rikaji obrovske, mnozstvi nerostneho bohatstvi. Je jedinou jihoamerickou zemi, kde se nemluvi spanelsky, ale portugalsky. To je pravda rec podobna, ale nerozumel jsem jim prakticky vubec nic. Navic mi prislo, ze kazdy mluvi, resp. vyslovuje to same jinak...a ze by se snazili Vam komunikaci ulehcit, to bych o nich take opravdu nerekl...
Rio de Janeiro (São Sebastião do Rio de Janeiro...ci po cesku "Lednova reka") - je druhym nejvetsim brazilskym mestem, po Sao Paulu. Ma pres sest milionu obyvatel, cela metropolitni oblast pak vice nez 11 milionu. Do roku 1960 bylo hlavnim mestem Brazilie (pak se jim stala Brazilia - nove, v letech 1956-1960 za timto ucelem vybudovane mesto...za prezidenta Juscelino Kubitscheka, ktery mel ceske predky).
Kdyz se rekne Rio, snad kazdemu se asi nejdrive vybavi snede, krasne (a) spore odene divciny, vrtici svymi zadecky v rytmu samby pri tradicnim kazdorocnim karnevalu. Po nejake dobe se clovek rozpomene na beloskvouci plaze a na snede, krasne (a) spore odene divciny povalujici se na nich. Z nich nejznamejsi (z tech plazi... ;-) je rozhodne Copacabana a Ipanema.
Ten, kdo si nevybavi ani jednu ze zminenych atrakci, si ale jiste vybavi slavnou sochu Jezise Vykupitele, stojici na hore Corcovado.
Mezi dalsi atrakce patri hora Pao de Acúcar (Cukrova homole) a slavny stadion Maracana. Zminit je treba i pekne historicke centrum, nevsedni moderni katedralu a bezesporu take chudinske ctvrti - favely, ve kterych zije temer ctvrtina obyvatel mesta.
At si kdo chce co chce rika, at si maminka slzy utira...Rio podle meho rozhodne stoji za navstevu! Mne se tam moc libilo. Je ale treba upozornit na to, ze se tam pry velice casto ztraceji veci... Ja to "stesti" nemel, ale mnozi jini ano. Tak si davejte pozor (...asi jako na I.P. Pavlova, na Andelu, ... ;-)
Ubytoval jsem se v hostelu prakticky v centru, kousek - asi tri "cuadry"/bloky - od Copacabany.
Nutno priznat, bylo to rozhodne me nejdrazsi ubytovani, ktere tomu ale svou kvalitou zdaleka neodpovidalo. No, za adresu se proste plati vsude...
Jeste prvni den odpoledne, pote co jsme se ubytovali (potkal jsem se cestou v autobuse s Mirem, Cechem zijicim stridave v Argentine a v Cechach a domluvili jsme se, ze budeme nastraham velkomesta celit spolecne...), jsme vyrazili smer Cukrova homole, neboli Pao de Acucar, ktera je oblibenym turistickym cilem. Nabizi opravdu vyjimecny vyhled na mesto.
Rio je rozlozene podel atlantickeho pobrezi, lemovane z jedne strany opravdu krasnymi a dalo by se rici nekonecnymi plazemi. Za plazemi a prvni casti mesta nasleduje pas pobreznich hor. Okolo nich a zejmena na planinach za nimi se pak mesto tahne kamsi donekonecna...
Ale zpet k Cukrove homoli... Na kopec Vas vyveze system dvou na sebe navazujicich lanovek - prvni nejdrive strme vystoupa na predkopec a druha mirnejsi pak na Homoli samotnou. Nebudete tam sami, s tim je treba pocitat. Ale ta panoramata za to rozhodne stoji. Na jedne strane vyhled na plaze a na more posete ostruvky tvaru...cukrove homole?...na druhou stranu vyhled na mesto a na pas vysokych pralesem porostlych hor lemujicich mesto smerem k severu.
Na kopec se take muzete vydat po svych - vede tam na padesat lezeckych cest, od dvou do dvanacti delek, obtiznosti 4 az 9+. Ja to nezkousel, nebyl jsem rozcviceny... :-)
Vecer, po navratu z Homole jsme se sli jeste projit podel plazi na kterych se hral fotbalek, volejbal, ...a den jsme zakoncili s lahvacem v ruce na ulici kousek od hostelu. Asi tri muzikanti tam hrali neco v latinsko-americkych rytmech, schazeli se mistni a panovala tam opravdu pohodova atmosfera.
Druhy den jsem se vydal prohlednout si slavnou sochu Krista.
Mel jsem opravdu stesti - asi tyden pred mym prijezdem jej celeho obestaveli lesenim a zacali s jeho rekonstrukci. Ne, nic ve zlem...ale co jsem o nem slysel vypravet, jiste by to jeste tyden vydrzel! Ale co bych chtel, kdyz ani do kostela nechodim... A navic - kdo se muze pochlubit fotkou Krista v sarkofagu?! ;-) Socha stoji na 700m vysokem kopci Corcovado. Je vysoka 39,6m a ma rozpeti 30m. Vazi neuveritelnych 635 tun. Podle puvodniho vytezneho navrhu to mel byt Kristus s krizem v jedne a globem v druhe ruce. Kdyz konecne v roce 1922 doslo na realizaci, rozhodli se, ze symboliku krize bude predstavovat Kristus samotny a globus, jakozto symbol Sveta pak bude predstavovat samotne mesto, rozkladajici se u jeho nohou...
Opet zalezi na kazdem, ja bych sel znova. Ma to sveho ducha a vyhledy opet excelentni (Vetsine je to asi jasne, ale preci - nechodte tam v poledne. Kdyz si ke Kristovi v sarkofagu dobrovolne jeste pridate mesto v polednim prudkem slunci a tradicnim oparu...no to byste si pak nafackovali ;-). Cestou dolu jsem se chvili zdrzel u mezistanice zubacky(ta byla v dobe me navstevy zavrena, protoze se odklizely nasledky predchozich lijaku a sesuvu pudy...nahoru nas ale, za ceny mirne nelidove, rada odvezla pristavena auta), kde zacina nekolika kilometrova stezka pro pesi a cyklisty. Asfaltova stezka vede po vrstevnici obklopena pralesem, s vyhledy na Krista a na more a projit se tam je prijemne, klidne a osvezujici.
Odpoledne jsem se vydal poprve smerem do centra. Stihl jsem jen cast, ale bylo mi jasne, ze se tam dalsi den vratim, je tam na co koukat. Vecer jsme se sli projit po Copacabane. Plaz opravdu velka a opravdu ziva. A to se mi na ni libilo. Pres den je to opravdu vyhen. A to i pres nastavajici zimu. Vecer se tam ale vyrojily skupinky sportu se oddavajicich lidi a melo to moc fajnou atmosferu. Na pekne osvetlenych hristich vytycenych primo v hlubokem pisku na plazi samotne se hral fotbalek, volejbal, badminton, "jako-tenis s celodrevenymi raketami", ... Podel cele plaze je upravena promenada, po ktere se prohaneji cykliste, bruslari, bezci a chodci. Promenada je lemovana jednak venkovnimi posilovacimi stroji, ale take hospudkami a stanky s obcerstvenim. Opravdu prijemne misto, kde si na sve prijde asi kazdy. Jenom pozor - Rio, a zejmena pak Copacabana, je take zname tim, ze ne kazda kraska je pry nutne zenskeho pohlavi... :-).
Dlouhy den jsem zakoncil v hotelovem baru, kde probehla kratka ukazka tzv. capoeira. Capoeiro je bojove umeni spojene s tancem. Zacali jej v Brazilii provozovat otroci z Afriky. Protoze bylo nutne zakryt, ze trenuji boj, doplnili hudebni nastroje, zpev, tleskani a pohyby v rytmu muziky. Delaji-li to profici, je na to opravdu pekny pohled!
Treti den jsem stravil cely chozenim v centru...tak nejak nahodne, od kostela ke kostelu, pres galerie v Kulturnim centru Brazilske narodni banky, Tiradentes Palace - sidla parlamentu Statu Rio de Janeiro, Praça Floriano Peixoto - hlavni namesti s uzasnymi budovami Mestskeho divadla a Narodni knihovny, az po moderni Katedralu.
Posledni den meho pobytu v Riu jsem se rozhodl navstivit jednu z fabel - chudinskych ctvrti. Vydal jsem se tam jako turista, spolecne s petici dalsich mne podobnych zvedavcu, v ramci organizovane prohlidky s pruvodcem. Nelituji toho - clovek by se tam asi dostal i sam, zadarmo a nic spatneho by se mu pravdepodobne take nestalo. Ale prisel by o spoustu zajimavych informaci, kterymi nas zasoboval nas pruvodce.
Navstivil jsem nejvetsi favelu v Riu, ktera se jmenuje Rocinha. Rocinha se rozklada na prudkem uboci jedne z hor a reklo by se, ze jeji umisteni je luxusni - je asi 1km od plaze. Zije v ni odhadem 250.000 obyvatel, je nejvetsi v Riu, ale zaroven take "nejrozvinutejsi". Na rozdil od nekterych jinych favel jsou prakticky vsechny domy v Rocinhe zdene, ci betonove, je tady rozvod vody a elektriky. Z dalky je to velice pekna barevna mozaika... Domy jsou tri a vice-poschodove - favela nema kam rust do sire a tak se stavi do vyse. To s sebou ale prinasi take problemy. Maloktera terasa ma zabradli a deti, ktere si na nich s oblibou hraji se casto zrani pri padu z nich...
Vylet do favely zacal presunem na moto-taxi do jeji horni casti. Tam jsme dostali zakladni pouceni jak se chovat, kdy a koho fotit a kdy a koho nefotit a vyrazili jsme po svych uzkou, asi 1 - 2 metry sirokou hlavni ulickou, pres favelu smerem dolu. Fotit muzete prakticky vsechno a vsude. Je to bezpecne, fotak Vam nikdo nesebere a behem cesty Vas ani nikdo nebude obtezovat. To muze byt celkem prekvapive, ale ma to svou logiku. Favely jsou uzemi mimo kontrolu mesta ci statu. Ridi je drogovi bossove, mafie. Ti vydelaji na drogach pry okolo 1.5 milionu Realu (asi 17 milionu korun) tydne a urcite nestoji o to, aby jim nekdo pridelaval starosti s okradenymi turisty a podobne. Nikdo si proste nic nedovoli. Pred vstupem do favely stalo nekolik samopaly ozbrojenych mladiku, kteri dali vysilackou echo svym kolegum, ze do favely vstupujeme a vyrazili jsme. Zivot ve favele je celkem poklidny. Neni to zadna zumpa. Pres pouze zakladni vybaveni domu - kdyby na vodu nebylo, nikdy nechybi TV - jsou lide povetsinou cisti a upraveni. Povetsinou maji praci mimo favelu - pracuji ve meste jako pomocnici v restauracich, v hotelech a obecne ve sluzbach.
Na uzemi pracuje cela rada oragnizaci, ktere se snazi o vzdelavani deti, o napln jejich volneho casu a obecnou osvetu. Jako priklad: potkavali jsme velke mnozstvi opravdu mladych tehotnych divek, ve veku kolem 15ti let. To je zde pry bezne - svobodna bezdetna divka je povazovana za dite a tak se k ni dospoli i chovaji. A protoze jim se to nelibi, tak chteji co nejdrive otehotnet a mit deti...pak jsou z nich zeny a ostatni dospeli je respektuji... Jak rikal nas pruvodce - nema smysl nosit do favely penize a rozdavat je lidem kolem sebe. Nikdy jich nebude dost. Oni si vecer udelaji grilovacku, popiji a rano budou zase bez penez. Je treba s nimi pracovat, vzdelavat je, vysvetlovat. Nerozbijej tu flasku! Az pujdes hrat fotbal a sundas si boty, porezes si nohy, dostanes infekci a mas po fotbale... Nesypej pred domem odpadky. Zaprsi, ucpe se chodnik a vyplavi ti to byt (nasyp to pred souseda ;-). Jasne, smesne, samozrejme...pro nas.
Mela nastane, kdyz se ve favele kona policejni akce. A tech pribyva - Brazilie porada v roce 2014 svetovy sampionat ve fotbale a o dva roky pozdeji pak Olympijske hry. A tak se cisti... A to nekdy hlava nehlava. Akce nekdy trvaji 1-2 dny a je to asi fakt huste. Na obou stranach ze strili ze samopalu. Nekteri se nedostanou do prace a ti, kteri v praci jsou pak zase z prace domu.
Casto umiraji nevinni - at uz pri nahodnem prustrelu domu (tenke zdi domku postavene z cihel nejsou pro kulky zadnou zabranou...), ci proste omylem zastreleni. Drive to policie resila tak, ze pred prichodem novinaru, ci pro policejni ucely proste omylem zastrelenemu mladikovi vlozila do ruky nekterou ze za timto ucelem prinesenych nelegalnich neregistrovanych zbrani. Druhy den se pak objevil slusny chlapec s pistoli na titulnich strankach novin. Vysledek byl zrejmy - pri pristi akci bylo o jednoho obrance favely vice...pridal se otec zastreleneho decka... Dnes na to jdou chytreji. Kazdou ozbrojenou akci nasleduje akce neozbrojena, vedena casto zenami, doplnena zkusenymi odborniky na psychologii, sociologii a komunikaci. Ti maji za ukol pomahat resit nasledky akce. A pry to prinasi ovoce a pomaha dostat lidi na stranu policie.
Ve favele jsme videli jak ziji obycejni lide, vzali nas do dilny mistnich umelcu, do skolky a do skoly jedne z pomahajicich organizaci, na ulici nam decka sehrala koncert na bubny vytvorene z odpadku.
Zajimavy byl pak urcite odchod z favely, kde jsme opet prochazeli okolo skupiny mladiku (nekterym myslim urcite nebylo ani 18 let...) ozbrojenych samopaly. Pry jich bylo vice nez bezne - v sousednich dvou favelach prave probihaly cistici akce a oni take kazdym dnem ocekavali intervenci policie. Mne pri pohledu na ne lehce zatrnulo - oni ale byli usmevavi, uvolneni...jako by se pripravovali na pocitacovou strilecku a ne na boj, ve kterem jde o zivot. Ten zacina v okamziku, kdy se objevi prvni auta policejni kolony, ci prvni vrtulniky. Pak strazci favely spusti pripraveny ohnostroj - domluvene znameni vsem obyvatelum, aby se rychle uklidili a pripravili se na dalsi tezke chvile...
Mozna pro zajimavost - prestoze se clovek narodi ve favele, muze udelat diru do sveta.
Jako napriklad brazilsky fotbalista Adriano, dnes uz, myslim, hrac AS Rim. Hvezdna kariera v narodaku i v Evrope, ale jako chlapec z favely lehce ztracen ve velkem svete. A tak se stalo, ze se zacatkem lonskeho roku, jeste jako hrac Interu, nevratil z prodlouzene dovolene. Dlouho se o nem nevedelo, az si ho nakonec nekdo vsiml ve favele...coz se nakonec potvrdilo. Proste se vratil tam, kde to zna nejlepe, kde vyrostl a kde ma sve nejlepsi kamarady...a kde se zkratka citi jako ryba ve vode.
A podobne je to pry i s jinymi obyvateli - nejsou uz chudi, vydelavaji si dost penez na to, aby mohli favelu opustit. Ale oni radeji "vyzenou barak do stoku" a dal si uzivaji pohodoveho a jim blizkeho zivota ve favele...
Diru do sveta udelal i jeden z bojovniku ve favele, kdyz se mu podarilo sestrelit jeden policejni vrtulnik. Od te doby pry uz nebojuje, pouze slavi s kamarady a uziva si. Vi, ze takovy cin BOPE, specialni policejni jednotka provadejici akce ve favelach, neodpousti a ze ho stejne, drive ci pozdeji, chyti a zastreli...
_________________________________

A tim ma navteva v Riu konci.

A ne jenom navsteva Ria, ale take Brazilie.
Puvodne jsem mel jeste nejake dalsi plany v teto zemi, ale rozhodl jsem se nechat si neco take na priste...
V Riu jsem opet sedl do autobusu a vydal se zpet do Argentiny. Zpet do Posadas, kde se mi predtim opravdu zalibilo ;-)